30. den po krytí

Většina indícií napovídá tomu, že se nám štěňátka v bříšku přece jen klubou, pořád si však nemůžeme být stoprocentně jistí. Na ultrazvuk jsem se rozhodla zatím nejít, jsou to sice nervy, ale zatím ještě vydržím.

Na pohled se na Benetce zatím nic moc nezměnilo, jen se jí trochu rozšířil hrudník a na pohmat se jí začaly vyplňovat slabiny. Bříško se nám zatím žádné ukázat nechce - ale ještě nejsme ani v polovině březosti, teprve teď nastává období, kdy by se měla začít zakulaťovat. Období ohromné žravosti vystřídalo období ranních nevolností a nechutenství. Změnila se i její nálada, je stále jakoby ve snách, odpočívá a vyhřívá se na sluníčku. Nechce si už ani hrát s naší malou Agátkou, která se stále dožaduje laškování a dovádění jak je zvyklá. Odpovědí je jen Benetčino bručení a vrčení, že na to už nemá náladu.

Myslím, že během příštího týdne už budeme mít jasno, tak s námi ještě chvíli držte palce :-).

Jarní svod loveckých psů na Červeném Hrádku

Zatímco Benetka odpočívala doma, my jsme se s naší malou Agátkou zúčastnili Jarního svodu loveckých psů u nás na Červeném Hrádku. Posuzovala paní rozhodčí Anna Goldfussová.

Pejsků bylo moc a protože se tentokrát posuzovalo od pejsků větších plemen po ta menší, přišli jsme na řadu až někdy kolem poledne. Bylo ale moc hezké slunečné počasí a v zámeckém parku bylo příjemně. Měla jsem strach, aby Agátka alespoň chvíli postála a nechala se posoudit, ale vše naprosto s přehledem zvládla i přes opravdu důkladnou prohlídku zubů. Výsledkem je moc pěkný posudek naprosto standartní plnochrupé fenky s nůžkovým skusem, střední kostrou, samičím výrazem, tmavým okem a klidnou povahou.

 

15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Naší Benetce jsou tři roky

Uteklo to jako voda a naší Beneátce jsou už tři roky. Z uzlíčku, který si neustále šlapal po svých dlouhých uších vyrostla v krásnou, elegantní a sebevědomou psí slečnu s nádhernou hlavou a neodolatelným kukučem. Při prvním pohledu na ní jsem věděla, že ONA je ta pravá a dneska vím, že moje volba byla správná. Je to fenka, která mi hrozně přirostla k srdci pro svou milou, přívětivou povahu, pro svou noblesu a naprosto nekonfliktní povahu .... je to prostě moje holčička :-).

Benetka má teď necelé dva týdny po krytí, o tom jestli je březí nebo ne je ještě brzy polemizovat, všichni ale pevně věříme že se nám tam nějaká ta štěňátka zahnizďují. Změny nálad, jak jsem se dočetla v odborné literatuře :-), na ní nepozoruji, ale jedna velká změna nastala - z naší nežravé Benetky, která kolem každé misky s čímkoliv dlouhou dobu chodila a očichávala ji než alespoň trochu něčeho snědla se stal všežravý tvor, který při "vyčištění" misky žalostně prosí o přídavek. Ráda jí ho dopřeju, jen abych pak neměla namísto březí fenečky jen fenku ve velmi dobré výživné kondici :-D. Za čtrnáct dní bych s ní mohla jít na ultrazvuk, aby jsme věděli na čem jsme, ale ještě váhám. Návštěvy u veterináře nemá asi jako každé zvíře moc v oblibě a tak jí nechci nechat zbytečně stresovat. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, prozatím pevně držíme palce.

V sobotu bude mít svůj "velký den" naše malá Agátka. U nás na Červeném Hrádku se koná Jarní svod loveckých psů a tak se jde poprvé představit. Je to děsně čilá fenka a tak udržet ji chvilku na místě bude asi oříšek, ale snad to zvládneme :-).

Oznámení o krytí

Tak přišel ten správný den „D“ a my se vypravili s naší Benetkou za jejím ženichem Edwardem na Moravu. Musím říct, že ve svých skoro devíti letech je Eda pořád „pan pes“ a na svůj věk vůbec nevypadá. Je to stále krásný pes s pěknou tmavou hlavou, pevnou kostrou, úžasně hebkou lesklou srstí a klidnou a přívětivou povahou.

Krytí bylo nejen pro Benetku, ale i pro mě premiérou a tak to nebylo zrovna jednoduché. Nakonec se ale vše podařilo a krytí bylo úspěšné. Teď budeme jen držet palečky a doufat, že se budeme moct těšit koncem května na naše první (doufám že po rodičích krásná tmavohlavá :-)) štěňátka.

Setkání švýcarských honičů a výcvikový den v Kosově Hoře

Tuto sobotu jsme hned ráno vyrazili směr Sedlčany. V Kosově Hoře se tu konal Sraz švýcarských honičů spojený s výcvikovým dnem. Naší Benetku jsme bohužel museli nechat doma, protože má své dny a připravuje se na cestu za ženichem.

Do Kosovy Hory přijelo celkem 22 pejsků se svými majiteli, z nichž 12 si vyzkoušelo zkouškové disciplíny, včetně stopy. Vše bylo výborně připraveno, atmosféra byla vynikající a honiči si to náležitě užili.

Podrobnosti o konání tohoto dne včetně odkazu na fotografie najdete na stránkách jedné ze spoluorganizátorek této podařené akce Báry Dančové zde. Lépe bych to nepopsala :-).

Velké díky patří především Jirkovi Němcovi, který celou tuto akci naplánoval a zorganizoval a samozřejmě všem, kteří se na organizaci podíleli. Akce se vydařila a myslím, že splnila svůj účel - psi i jejich majitelé se seznámili s tím, co je na zkouškách čeká a že nemusí mít z ničeho strach. Všichni pejsci prokázali, že vlohy na úspěšné složení zkoušek mají, teď už jen trochu trénovat.

Myslím, že by bylo dobré něco podobného zorganizovat i před Klubovými BZH našeho klubu švýcarsých honičů, které se budou konat dne 22.9.2012 u nás v Okounově. Něco vymyslíme a dáme vědět :-).

Už je to tu!

ak jsme se konečně dočkali! S příchodem prvních teplých jarních dnů si konečně dala říct i naše Benetka a po dlouhých osmi měsících začala konečně hárat. Plánujeme tedy začátkem příštího týdne cestu za naším ženichem na Moravu a doufáme, že vše dobře dopadne a koncem května se budeme moct těšit na naše první bernská štěňátka.

Jaro je už sice ve vzduchu, ale naše zahrada vypadá bez trávy ještě smutně. I tak si naši pejskové užívají prvních slunečných dnů. Benetka se vyhřívá venku na stole, posedává na svém oblíbeném pařezu :-), nebo se někde honí a dovádí s Agátkou, která už vyrostla z malého štěněte do psí slečny a už si nenechá vůbec nic líbit.

Příští víkend jedeme (bohužel bez hárající Benetky) na Jarní setkání švýcarských honičů spojené s výcvikovým dnem do Kosovy Hory u Sedlčan. Moc se tam těšíme a věříme, že kromě pomoci při výcviku na lovecké zkoušky se tu setkáme se spoustou skvělých lidí a pejsků.

 

15 15 15 15 15 15 15 15 15

Krušné chvilky

Krušné chvíle nám způsobili naši kopovi - Brixa a Charon. V pondělí ráno jsme si všimli, že nevylézají ze své zateplené boudičky a nejdou nás přivítat jako každé ráno. Už to bylo divné. Pak jsme zjistili že jsou v obou plotech "vyhryzané" díry a že se naši pejskové vydali za zvěří.

Celý den jsme je hledali, prohledali bližší i vzdálenější okolí, oboru, projeli okolní silnice a rozhlíželi se kolem, jestli je náhodou nesrazilo někde auto, volali do útulků....všechno marné. Když se blížil večer a rtuť teploměru stále klesala, začali jsme už propadat beznaději. Nechali jsme pro jistotu přes noc otevřená vrata, kdyby se náhodou vrátili, ale ráno byla bouda zase prázdná. A tak začalo naše pátrání nanovo. Jeden náš známý se zastavil v útulku v Chomutově, kde mu řekli, že volala nějaká paní z Orasína, že tam přes noc nechala přespat ve stodole dva černé pejsky. Bohužel ráno, jak jim otevřela, tak zase utekli směrem na Malou Vodu. A tak v nás svitla zase naděje a vydali jsme se prohledávat okolí naší honitby. Na čerstvě

napadaném sněhu byly naštěstí občas vidět stopy krvavých rozedřených nožek. Volali jsme, pískali a když už se zase schylovalo k večeru, našli jsme je úplně vyčerpané ležet v seně v krmelci. Teď odpočívají doma, nemůžou se skoro ani hnout jak je všechno bolí, ale budou zase v pořádku.

Moc děkujeme paní z Orasína, která jim poskytla v mrazivé noci azyl. Nebýt jí, nevím jestli by to takhle dobře dopadlo.

Pěkný lednový víkend

Tento víkend bylo moc pěkné zimní počasí, napadl čerstvý sníh a sluníčko svítilo. Jen vítr byl trochu silnější. Neodolali jsme tedy a vyjeli zase nahoru do lesa, Benetka se už nemohla dočkat a netrpělivě koukala z okna.

Kromě ní jsme sebou vzali i Agátku a Belissu, Brixa s Charonem odpočívali po náhaňce doma. Holky si pěkně ve sněhu zařádili. Belissa s Agátkou se nás tedy drželi, Benetka se samozřejmě vydala na lov, ale celkem brzy se k nám zase vrátila. Když už začalo pomalu sluníčko zapadat a vítr ještě zesílil, vyrazili jsme zpátky do teplíčka domů.

 

15 15 15 15

 

Návštěva Alice z Čechtic

Včera nás přijela navštívit sestřička naší Agátky - Alice. Její majitel je kamarád myslivec, který k nám jezdí poměrně často a tak se holky uvidí každou chvíli. Holky si hrály, škádlily se a praly, pak zakously nějakou tu dobrotu a spokojeně vedle sebe usnuly.

Na pár fotek se můžete podívat zde.

Povánoční období a spousta novinek

Vánoce jsou za námi, ale my si ještě užíváme povánoční pohodu. Je ještě čas lovecké sezóny, takže pejskové chodí na naháňky, občas to proložíme nějakou procházkou, ale užíváme si i pohodičku doma v teple.

Hned na přelomu roku je u nás několik novinek. Předně se naše smečka čtyřnohých miláčků na konci roku rozrostla o jednu slečnu slovenského kopova - Agátku z Čechtic. Naše smečka ji přijala velice vlídně, nejvíc si však hraje s naší Benetkou, což jsme ostatně čekali. Agátka s námi už chodí i do lesa na procházky, je to moc šikovná a čilá fenka.

Další radostnou zprávou je, že se nám nejspíš smečka na jaře rozroste ještě o pejska bernského honiče, kterého jsem si moc přála. Po delší době se nám ozval chovatel z Francie, že plánuje na jaro štěňátka, že s námi jako zájemci počítá a můžeme si přijet vybrat. Úsměvné je, že se nejspíš pejsek narodí skoro ve stejné době, kdy by se nám měla narodit naše štěňátka a tak tu bude začátkem léta asi hodně veselo :-). Nicméně se na toho našeho "Frantíka" moc těším. Kdyby vše vyšlo, byla by to nová, zdravá a nepříbuzná krev pro naše český bernský holky, tak držte palce.

Pár fotek z povánoční pohody jsem přidala do naší galerie a můžete na ně mrknout zde.

PF 2012

PŘEJEME VÁM POHODOVÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY A VŠE NEJ V ROCE 2012

Předvánoční návštěva u kamarádů

Moc rádi jsme s Benetkou přijaly pozvání od naší kamarádky Moniky Krtkové z Duchcova na předvánoční posezení s honiči. Kromě moničiných pejsků tu byly i Mariana s Amálkou a Andulkou a naše chovatelka Bára s Dorotkou a Agneskou. Musím říct, že to byl teda zážitek. Tolik bernských honičů v jedné místnosti jsem ještě nikdy neviděla. Byl to úžasný pohled a zážitek. Pejskové si pohráli, zadováděli si na zahradě a to vše v naprosté pohodě. Monika byla výtečnou hostitelkou a tak jsme si všichni užili naprosto úžasné odpoledne. Já jsem si zapomněla foťák, ale Bára opět nezklamala a celé naše řádění fotila a tak se na pár fotek můžete podívat na jejím rajčeti zde. Moc děkujeme Monice a oběma holkám za skvélý zážitek.

Vítejte na nových stránkách chovatelské stanice Aurita Kitta

Vítáme Vás na nových stránkách naší chovatelské stanice Aurita Kitta.

Trošku jsme přizpůsobili členění i vzhled našich stránek a to především z důvodu očekávané události, kterou je plánování Benetčiných prvních štěňátek, na která se už moc těšíme. Štěňátka plánujeme na jaro roku 2012. Otcem bude krásný pes ICh. Edward Bencilla. Více se o něm můžete dočíst zde. Aktuální informace budeme průběžně doplňovat.

BZH Okounov

Uplynulý slunečný, leč mrazivý víkend jsme vyrazili na BZH do Okounova, kde Beneátka loni úspěšně složila lovecké zkoušky. Tentokrát jsme jeli jako doprovod naší kamarádky Evy M. a hlavně jejího pejska - Nexta Bencilly, kterého jsme jí pomáhali připravit na tyto zkoušky. Intenzivní příprava trvala asi měsíc, kdy jsme nacvičovali dohledání, odložení, vodění na řemeni. Zase se nám potvrdilo, jaký je bernský honič vlohový pes, jak má v sobě dáno co má dělat, jen je mu to potřeba dát patřičně na vědomí a ukázat mu jak na to. Next i jeho majitelka byli v přípravě disciplinovaní a také výsledek podle toho vypadal - stejně jako naše Beneátka vloni tak i Next letos složil lovecké zkoušky v I. ceně s plným počtem bodů. Společně s ním se účastnili i tři jezevčíci, norský losí pes a ještě jeden berňáček - Amélie Andaradam, která si také vedla dobře a lovecké zkoušky složila ve II. ceně.

V neděli jsme ještě využili pěkného počasí a vyrazili s Beneátkou do hor na "lov". Beneátka si to patřičně užila, hned po vypuštění nabrala stopu a po chvíli jsme jí už slyšeli nedaleko hlásit a hned na to na nás hnala tři kusy dančího. Když nás uviděla, zastavila se a koukla na nás s výrazem "tak co, budeš střílet nebo ne?". Když viděla, že ne, tak se za nimi znovu rozeběhla, chvíli je honila a pak se poslušně vrátila. Za chvíli už ale znova nabrala stopu a hurá s hlášením zase za zvěří. Tentokrát to byla prasata v úpadu, ale byla od nás daleko a tak je jen prohnala a po chvíli se zase vrátila. Je radost jí pozorovat při práci v lese.