Dohledávka prasete

dohledavkaBenetka má za sebou další úspěšnou dohledávku střeleného kusu černé zvěře. V sobotu v půl desáté volal kamarád myslivec, že střílel na prase, které se po ráně ještě zvedlo a odpotácelo se do nedalekého hustého porostu. Chvíli jsme uvažovali, kterého psa na dohledávku vezmeme, jesli Benetku nebo už starší fenku Brixu. Nevěděli jsme, jestli je prase už zhaslé, nebo jestli by mohlo ještě útočit. Nakonec jsme se rozhodli pro Benetku, ale vzali jsme sebou i malou Agátku. Jednak pro získání zkušeností a pak taky kdyby bylo prase ještě živé, že by Benetce trochu pomohla.

Na místo jsme dorazili před desátou hodinou, kamarád už na nás čekal u posedu a ukázal nám místo nástřelu. Benetka, jak je jejím zvykem, na nic nečekala, dala hlavu k zemi a šla po stopě. Agátka na řemeni v pozadí vyváděla, kňučela a chtěla taky do popředí. Nadělala takového hluku, že jsme jí museli odvázat a nechat jí jít. Benetku trochu její pobíhání rozptylovalo a jednou dokonce sešla ze stopy. Pak se ale vrátila a po příkladném vypracování stopy došla až k již zhasnutému kusu. Byla to pěkná dohledávka a pro naší Agátku i zkušenost před zkouškami BZH, na které se v říjnu chystá.

MVP Mladá Boleslav - Beneátka Českou šampionkou!

Do Mladé Boleslavi jsem tentokrát s Beneátkou vyrazila s jedním velkým cílem - odvézt si z této mezinárodní výstavy CACe, kterého jsme jako jediného potřebovali pro udělení titulu "Český šampion". Nebylo to vůbec jednoduché, protože jsme se ve třídě pracovní potkaly s naší starší krásnou sestřičkou Amálkou a také s Ornelkou Bencila. Posuzovala velmi milá slovenská rozhodčí Viera Staviarská. Při udělování vítěze třídy se paní rozhodčí rozhodovala mezi Beneátkou a Amálkou, obě se jí moc líbily. Nakonec Beneátka přece jen vyhrála a to především díky své překrásné hlavě. Jen malá kuriozitka: tato paní rozhodčí nám poprvé a nejspíš asi naposledy malinko "vytkla" trochu delší uši :-). Z výstavního kruhu jsme i tak odcházely s krásným posudkem a ohodnocením V1, CAC, res. CACIB. Celý posudek si můžete prohlédnout v rubrice výstavy".

Celý výstavní den byl pohodový, počasí nás příjemně překvapilo a my jsme se tu zase potkaly s našimi bernskými kamarádkami a jejich majitelkami, se kterými si máme stále co říct. I přestože byli přihlášeni dva psi, nakonec nedorazili a tak tato výstava byla jedna velká dámská jízda. Na své odchovy se také přišla podívat a podpořit je Bára Dančová, která udělala opět pár pěkných fotografií z celé výstavy. Na její fotky se můžete podívat zde.

Národní výstava psů Mladá Boleslav

mbTuto sobotu jsme s Benetkou absolvovali další plánovanou výstavu - tentokrát v Mladé Boleslavi. Vyjížděli jsme za deště, ale Boleslav nás uvítala přívětivým počasím. Těšili jsme se na setkání s kamarádkou Monikou a jejím Banditou a malou Cleopatrou a také s naší chovatelkou Bárou Dančovou, která tentokrát přijela bez Benetčiny maminky Dorotky a přišla nás všechny jen podpořit a udělat pár pěkných fotek, na které můžete kouknout zde.

Bernské honiče posuzoval pro nás prozatím úplně neznámý pan rozhodčí Andráš Polgár. I přestože byl velmi milý a usměvavý, byl také velmi důkladný a přísný. Benetka se mu ale opět předvedla v celé své kráse a eleganci a vysloužila si tak známku Výborná 1, CAC a Národní vízěz. O BOBíka s námi běžel Bandita a úspěšně si pro něj doběhl, k čemuž mu gratulujeme.

Národní výstava psů Klatovy - máme dalšího BOBa! :-)

Na NVP do Klatov vždy ráda jedu - líbí se mi tam, že se posuzuje především venku a když se "utáboříme" ve stínu stromů nad stadionem, máme celé prostranství jako na dlani a můžeme tak v klidu a ze stínu pozorovat dění v kruzích. Tentokrát byl stín víc než potřeba, ručička teploměru šplhala daleko přes 30 stupňů a na sluníčku bylo k nevydržení. A protože byli švýcarští honiči zase až na konci posuzování, uvelebili jsme se pod stromy, kde to naštěstí profukovalo a tam netrpělivě vyčkávali. Společnost nám dělali švyčtí honiči Punťa s Pinkie.

Posuzovala paní Lenka Frnčová a hned jak jsme se s Benetkou rozeběhly, vyzdvihla její eleganci v pohybu. I celkový posudek byl velmi pochvalný. Upozornila opět na nádhernou hlavu a dlouhá a dobře nesená slecha, ale i na rovný hřbet a rovné a dobře úhlené končetiny. Prostě se jí Benetka moc líbila a tak si odnesla ocenění nejvyšší a to V1, CAC, Národní vítězka, BOB.

30 30 30 30

Dnes jsem se také dozvěděla, že se z rodinných důvodů uvolnil jeden překrásný pejsek v CHS Berhoni - Anakin. Je to potomek našeho bratříčka Bonda a otcem jeho maminky Glorie není nikdo jiný než "náš ženich" Edward. Pejsci jsou fakt úchvatní - je vidět, že toto spojení bylo víc než úspěšné. Tak kdo máte zájem o nádherného milého a přítulného ušáka, ozvěte se rychle jeho majitelce Hance. Bližší info najdete na jejich stránkách zde.

Klubová výstava slovenských kopovů - Lučiny

Sobotní ráno jsme vyrazili do Lučin, okr. Karlovy Vary na První samostatnou klubovou výstavu slovenských kopovů. V kufru jsme sebou vezli malou Agátku, pro kterou to byla, krom jarního svodu loveckých psů, první opravdová výstava. Představila se ve třídě dorostu a to velmi pěkně. Dokonce i zoubky si nechala prohlídnout. Paní rozhodčí Frnčové se moc líbila, kladně ohodnotila již v tomto věku pěknou hloubku hrudníku, pěknou hlavu s výrazným pálením, pevný hřbet, rovné a dobře úhlené končetiny a jemnou hebkou srst. Jen nám malinko vytkla kratší ouška. Odnesla si krásné ocenění velmi nadějná 1 a malou skleněnou plaketku.

Benetka jí asi trochu výlet záviděla a tak jsem jí slíbila, že příště zase vezmeme ji a přihlásila jsem ji na NVP do Klatov a na NVP do Mladé Boleslavi.

Jinak u nás není nic moc nového, ven chodíme jak se dá, většinou ale Benetku v lese už nepouštíme, les je plný mláďat a tak je nechceme nechat stresovat honícím a hlásícím psem. Takže jezdíme do honitby, do našeho oblíbeného semenného sadu, který je dostatečně velký na to, aby se holky pořádně proběhly a z kterého nám nemohou nikam utéct. Není to ale ono a tak se holky nejspíš těší, až budou moct zase lítat se vší parádou po lese.

26 26 26 26

Speciální výstava švýcarských honičů

V tuto sobotu se u nás na Červeném Hrádku konala Oblastní výstava loveckých psů a s tím současně proběhla i Speciální výstava švýcarských honičů. Přihlášeno bylo 23 švýcarských honičů. Posuzovala paní rozhodčí Libuše Ubrová. Posuzovala velmi pečlivě, každého psa změřila, zkontrolovala chrup, zhodnotila šíji a hřbet. Speciální výstavu i s následnou bonitací opět moc pěkně nafotila Bára Dančová a tak se na její fotky z této akce můžete kouknout zde.

Benetka se bohužel této výstavy neúčastnila, protože jsme si v době uzávěrky ještě mysleli, že bude čekat štěňátka. A tak jsem jí přivedla alespoň na konec výstavy, aby se mohla se svými kamarády potěšit.

Špatná zpráva

Dnes bohužel přicházím se špatnou zprávou pro ty, kteří se společně s námi těšili na Beneátčina šťeňátka. Benetka se začala dostávat zase do svého normálu, začala zase trochu hubnout a slabiny se jí začaly opět propadávat. Bříško se nezakulatilo, struky se také nijak nezvětšovaly. Se špatným tušením jsem tedy přece jen vyrazila na UTZ vyšetření. Paní doktorka mi oznámila zprávu, které jsem se tolik bála - Benetka sice zabřezla, ale z neznámých důvodů všechna štěňátka vstřebala :-(. Vím, že se to u fenek stává i tak mě ale ta zpráva dost zarmoutila, moc jsme se na ně těšili - všechno napovídalo tomu, že to vyjde.

Nicméně, nedá se nic dělat, přírodě neporučíme a tak budeme dělat všechno pro to, aby se Benetka dostala do příštího hárání do formy a na podzim se pokusíme o štěňátka znovu. Takže zájemci o štěňátka právě od naší krásné ušaté Benetky nezoufejte a počkejte s námi, uteče to jako voda.

30. den po krytí

Většina indícií napovídá tomu, že se nám štěňátka v bříšku přece jen klubou, pořád si však nemůžeme být stoprocentně jistí. Na ultrazvuk jsem se rozhodla zatím nejít, jsou to sice nervy, ale zatím ještě vydržím.

Na pohled se na Benetce zatím nic moc nezměnilo, jen se jí trochu rozšířil hrudník a na pohmat se jí začaly vyplňovat slabiny. Bříško se nám zatím žádné ukázat nechce - ale ještě nejsme ani v polovině březosti, teprve teď nastává období, kdy by se měla začít zakulaťovat. Období ohromné žravosti vystřídalo období ranních nevolností a nechutenství. Změnila se i její nálada, je stále jakoby ve snách, odpočívá a vyhřívá se na sluníčku. Nechce si už ani hrát s naší malou Agátkou, která se stále dožaduje laškování a dovádění jak je zvyklá. Odpovědí je jen Benetčino bručení a vrčení, že na to už nemá náladu.

Myslím, že během příštího týdne už budeme mít jasno, tak s námi ještě chvíli držte palce :-).

Jarní svod loveckých psů na Červeném Hrádku

Zatímco Benetka odpočívala doma, my jsme se s naší malou Agátkou zúčastnili Jarního svodu loveckých psů u nás na Červeném Hrádku. Posuzovala paní rozhodčí Anna Goldfussová.

Pejsků bylo moc a protože se tentokrát posuzovalo od pejsků větších plemen po ta menší, přišli jsme na řadu až někdy kolem poledne. Bylo ale moc hezké slunečné počasí a v zámeckém parku bylo příjemně. Měla jsem strach, aby Agátka alespoň chvíli postála a nechala se posoudit, ale vše naprosto s přehledem zvládla i přes opravdu důkladnou prohlídku zubů. Výsledkem je moc pěkný posudek naprosto standartní plnochrupé fenky s nůžkovým skusem, střední kostrou, samičím výrazem, tmavým okem a klidnou povahou.

 

15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Naší Benetce jsou tři roky

Uteklo to jako voda a naší Beneátce jsou už tři roky. Z uzlíčku, který si neustále šlapal po svých dlouhých uších vyrostla v krásnou, elegantní a sebevědomou psí slečnu s nádhernou hlavou a neodolatelným kukučem. Při prvním pohledu na ní jsem věděla, že ONA je ta pravá a dneska vím, že moje volba byla správná. Je to fenka, která mi hrozně přirostla k srdci pro svou milou, přívětivou povahu, pro svou noblesu a naprosto nekonfliktní povahu .... je to prostě moje holčička :-).

Benetka má teď necelé dva týdny po krytí, o tom jestli je březí nebo ne je ještě brzy polemizovat, všichni ale pevně věříme že se nám tam nějaká ta štěňátka zahnizďují. Změny nálad, jak jsem se dočetla v odborné literatuře :-), na ní nepozoruji, ale jedna velká změna nastala - z naší nežravé Benetky, která kolem každé misky s čímkoliv dlouhou dobu chodila a očichávala ji než alespoň trochu něčeho snědla se stal všežravý tvor, který při "vyčištění" misky žalostně prosí o přídavek. Ráda jí ho dopřeju, jen abych pak neměla namísto březí fenečky jen fenku ve velmi dobré výživné kondici :-D. Za čtrnáct dní bych s ní mohla jít na ultrazvuk, aby jsme věděli na čem jsme, ale ještě váhám. Návštěvy u veterináře nemá asi jako každé zvíře moc v oblibě a tak jí nechci nechat zbytečně stresovat. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, prozatím pevně držíme palce.

V sobotu bude mít svůj "velký den" naše malá Agátka. U nás na Červeném Hrádku se koná Jarní svod loveckých psů a tak se jde poprvé představit. Je to děsně čilá fenka a tak udržet ji chvilku na místě bude asi oříšek, ale snad to zvládneme :-).

Oznámení o krytí

Tak přišel ten správný den „D“ a my se vypravili s naší Benetkou za jejím ženichem Edwardem na Moravu. Musím říct, že ve svých skoro devíti letech je Eda pořád „pan pes“ a na svůj věk vůbec nevypadá. Je to stále krásný pes s pěknou tmavou hlavou, pevnou kostrou, úžasně hebkou lesklou srstí a klidnou a přívětivou povahou.

Krytí bylo nejen pro Benetku, ale i pro mě premiérou a tak to nebylo zrovna jednoduché. Nakonec se ale vše podařilo a krytí bylo úspěšné. Teď budeme jen držet palečky a doufat, že se budeme moct těšit koncem května na naše první (doufám že po rodičích krásná tmavohlavá :-)) štěňátka.

Setkání švýcarských honičů a výcvikový den v Kosově Hoře

Tuto sobotu jsme hned ráno vyrazili směr Sedlčany. V Kosově Hoře se tu konal Sraz švýcarských honičů spojený s výcvikovým dnem. Naší Benetku jsme bohužel museli nechat doma, protože má své dny a připravuje se na cestu za ženichem.

Do Kosovy Hory přijelo celkem 22 pejsků se svými majiteli, z nichž 12 si vyzkoušelo zkouškové disciplíny, včetně stopy. Vše bylo výborně připraveno, atmosféra byla vynikající a honiči si to náležitě užili.

Podrobnosti o konání tohoto dne včetně odkazu na fotografie najdete na stránkách jedné ze spoluorganizátorek této podařené akce Báry Dančové zde. Lépe bych to nepopsala :-).

Velké díky patří především Jirkovi Němcovi, který celou tuto akci naplánoval a zorganizoval a samozřejmě všem, kteří se na organizaci podíleli. Akce se vydařila a myslím, že splnila svůj účel - psi i jejich majitelé se seznámili s tím, co je na zkouškách čeká a že nemusí mít z ničeho strach. Všichni pejsci prokázali, že vlohy na úspěšné složení zkoušek mají, teď už jen trochu trénovat.

Myslím, že by bylo dobré něco podobného zorganizovat i před Klubovými BZH našeho klubu švýcarsých honičů, které se budou konat dne 22.9.2012 u nás v Okounově. Něco vymyslíme a dáme vědět :-).

Už je to tu!

ak jsme se konečně dočkali! S příchodem prvních teplých jarních dnů si konečně dala říct i naše Benetka a po dlouhých osmi měsících začala konečně hárat. Plánujeme tedy začátkem příštího týdne cestu za naším ženichem na Moravu a doufáme, že vše dobře dopadne a koncem května se budeme moct těšit na naše první bernská štěňátka.

Jaro je už sice ve vzduchu, ale naše zahrada vypadá bez trávy ještě smutně. I tak si naši pejskové užívají prvních slunečných dnů. Benetka se vyhřívá venku na stole, posedává na svém oblíbeném pařezu :-), nebo se někde honí a dovádí s Agátkou, která už vyrostla z malého štěněte do psí slečny a už si nenechá vůbec nic líbit.

Příští víkend jedeme (bohužel bez hárající Benetky) na Jarní setkání švýcarských honičů spojené s výcvikovým dnem do Kosovy Hory u Sedlčan. Moc se tam těšíme a věříme, že kromě pomoci při výcviku na lovecké zkoušky se tu setkáme se spoustou skvělých lidí a pejsků.

 

15 15 15 15 15 15 15 15 15

Krušné chvilky

Krušné chvíle nám způsobili naši kopovi - Brixa a Charon. V pondělí ráno jsme si všimli, že nevylézají ze své zateplené boudičky a nejdou nás přivítat jako každé ráno. Už to bylo divné. Pak jsme zjistili že jsou v obou plotech "vyhryzané" díry a že se naši pejskové vydali za zvěří.

Celý den jsme je hledali, prohledali bližší i vzdálenější okolí, oboru, projeli okolní silnice a rozhlíželi se kolem, jestli je náhodou nesrazilo někde auto, volali do útulků....všechno marné. Když se blížil večer a rtuť teploměru stále klesala, začali jsme už propadat beznaději. Nechali jsme pro jistotu přes noc otevřená vrata, kdyby se náhodou vrátili, ale ráno byla bouda zase prázdná. A tak začalo naše pátrání nanovo. Jeden náš známý se zastavil v útulku v Chomutově, kde mu řekli, že volala nějaká paní z Orasína, že tam přes noc nechala přespat ve stodole dva černé pejsky. Bohužel ráno, jak jim otevřela, tak zase utekli směrem na Malou Vodu. A tak v nás svitla zase naděje a vydali jsme se prohledávat okolí naší honitby. Na čerstvě

napadaném sněhu byly naštěstí občas vidět stopy krvavých rozedřených nožek. Volali jsme, pískali a když už se zase schylovalo k večeru, našli jsme je úplně vyčerpané ležet v seně v krmelci. Teď odpočívají doma, nemůžou se skoro ani hnout jak je všechno bolí, ale budou zase v pořádku.

Moc děkujeme paní z Orasína, která jim poskytla v mrazivé noci azyl. Nebýt jí, nevím jestli by to takhle dobře dopadlo.