Krušné chvilky

Krušné chvíle nám způsobili naši kopovi - Brixa a Charon. V pondělí ráno jsme si všimli, že nevylézají ze své zateplené boudičky a nejdou nás přivítat jako každé ráno. Už to bylo divné. Pak jsme zjistili že jsou v obou plotech "vyhryzané" díry a že se naši pejskové vydali za zvěří.

Celý den jsme je hledali, prohledali bližší i vzdálenější okolí, oboru, projeli okolní silnice a rozhlíželi se kolem, jestli je náhodou nesrazilo někde auto, volali do útulků....všechno marné. Když se blížil večer a rtuť teploměru stále klesala, začali jsme už propadat beznaději. Nechali jsme pro jistotu přes noc otevřená vrata, kdyby se náhodou vrátili, ale ráno byla bouda zase prázdná. A tak začalo naše pátrání nanovo. Jeden náš známý se zastavil v útulku v Chomutově, kde mu řekli, že volala nějaká paní z Orasína, že tam přes noc nechala přespat ve stodole dva černé pejsky. Bohužel ráno, jak jim otevřela, tak zase utekli směrem na Malou Vodu. A tak v nás svitla zase naděje a vydali jsme se prohledávat okolí naší honitby. Na čerstvě

napadaném sněhu byly naštěstí občas vidět stopy krvavých rozedřených nožek. Volali jsme, pískali a když už se zase schylovalo k večeru, našli jsme je úplně vyčerpané ležet v seně v krmelci. Teď odpočívají doma, nemůžou se skoro ani hnout jak je všechno bolí, ale budou zase v pořádku.

Moc děkujeme paní z Orasína, která jim poskytla v mrazivé noci azyl. Nebýt jí, nevím jestli by to takhle dobře dopadlo.