Jsme na světě - a není nás málo!!!

Betynka se štěňátky - 1 den

Tak jsme se konečně dočkali! Betynka se v průběhu neděle a pondělka stala podruhé maminkou....no a opět překvapila. Celou dobu březosti se tvářila jakoby nic, že tam vlastně nic moc nemá a začala se zakulacovat až ke konci. Ale já už měla podezření z minula...nic, nic a ejhle.

Přípravy na blížící porod začali již během pátečního rána - chvíle třesu, pískání, hrabání a zrychleného dechu se střídal s chvílemi naprosté laxnosti, oddechu a pohody. Říkala jsem si, že už to musí co nevidět přijít a ona po chvíli zase ulehla a nic. V noci ze soboty na něděli jsem udělala snad 100 podzimních kilometrů, to když se chtěla každých 10-15 minut venčit a procházet se po dvoře, asi si tím ulevovala. Vždy zalehla na gauč, chvíli poležela a zase hurá ven. Byla jsem tam za tu noc snad 100x (tzn. cca 30schodů dolů a zas nahoru :-) ), byla jsem ospalá a strašně unavená. V neděli ráno klid a pohoda, od deseti hodin mírné stahy a sem tam nějaké zatlačení. Během dalších hodin stahy zesilovaly, Betynka tlačila, ale štěně nikde. Měla jsem strašný strach, že je tam někde vzpříčené, nebo je tak veliké, že nemůže projít. Po konzultaci s veterinářem jsem však nic nedělala když prý neodtekla plodová voda a vyčkávala, co bude dál. No a v 17,00 hodin to přišlo - první fenka (420 g) šla zadními nožičkami napřed a nějak se jí nechtělo, tak jsem jí musela naknec vytáhnout. No a pak se spustila lavina - v 17,15 chlapeček (350 g), v 17,25 chlapeček (370 g) a v 17,35 další chlapeček (440g). Pak se vše trochu uklidnilo a dál už to šlo v normálních kolejích - 19,00 holčička (390g), 20,10 holčička (390g)  a v 10,40 holčička  (370 g). A já myslela, že je konec - Betynka se zklidnila, pořádně se najedla a napila připraveného vývaru z rýží, šla jsem se s ní vyvenčit, umyla jsem ji, převlékla bedýnku a asi v půj jedné v noci zalehla na gauč, že si konečně odpočinu. Ještě jsem napsala známým a kamarádům, kteří se mnou byli ve spojení, jak to všechno dopadlo. Ležím, poslouchám a najednou slyším, že Betty zase tlačí a ejhle v 00,50 holčička (370g). A hned v 01,35 pejsek (360g) ....tak znovu napsat, že to sedmičkou neskončilo, ale štěňátek máme devět. Na pokraji svých sil, jsem požádala ve tři hodiny manžela, aby to vzal za mě, že si musím jít alespoň na chvíli lehnout. Usnula jsem po třetí hodině v obýváku na gauči a v 5,40 na mě manžel volá....Niky - štěně :-). No a tak se narodila naše poslední princeznička (400g). No a bylo to.

Dnes ráno jsme se ještě jeli přesvědčit na utz k veterináři, že nám tam něco nezůstalo a že je vše v pořádku. Znovu jsem vše převlékla, Betynku jak se dalo umyla a život v bedýnce se konečně uklidnil a ustálil do pohody a naprosté spokojenosti. Všechna štěňátka jsou zdravá, nic jim nechybí ani nic nepřebývá, jsou všechna standartně zbarvená a jsou u maminky v naprosté pohodě. Betynka to nakonec všechno zvládla na jedničku s hvězdičkou, o mimísky se stará vzorně, je moc opatrná, aby jim při pohybu v bedýnce neublížila. Takže je vše jak má být a už se snad budeme jen radovat z toho, jak nám porostou před očima do krásy.

Fotečky a jména jednotlivých psích miminek nechám až na příští víkend. Tak se máme zase na co těšit. Mějte se krásně jako já.

A abych nezapomněla - moc pozdravujeme tatínka Čárlího a děkujeme za tak krásná a zdravá miminka!